,,Jsou dva způsoby, jak si oddechnout od bídy života - hudba a kočky.´´ (Albert Schweitzer)

Vzpomínky ze základní školy

26. listopadu 2017 v 11:39 | Janet |  Téma týdne
Více avatarů ke staženíMé vzpomínky na základní školu jsou hezké jen do šesté třídy, tedy první stupeň byl fajn. Měla jsem zde skvělou kámošku, se kterou jsem chodila i do školky. Bylo ihned jasné už první den školy s kým budu sedět. Nejlepší byl ten kornout co jsme ten den dostali. :D Pamatuji si, že jsme pravidelně po škole udělali rychle úkoly a zmizli ven. :D Na tyto časy ráda vzpomínám. Kamarádka se ale na konci páté třídy odstěhovala do jižních Čech, naše kamarádství už nebylo tak pevné a já jsem přišla o nejlepší kamarádku...
Na druhý stupeň bych nejraději zapomněla. Spojili jsme se s druhou třídou a začali se tvořit různé skupinky. Jelikož já vždy byla ta šedá,hodná a tichá myška, zkamarádila jsem se se spolužačkou, která byla trnem v oku ostatním. Nebyla totiž podle jejich představ - nosila brýle,měla ráda zvířata a byla při těle. Tudíž i já byla za tu špatnou a stala se terčem velkého posměchu. Postupem času, hlavně určité holky, obrátili svou pozornost především na mě. Věděly moc dobře, že já se bránit jejich slovům nebudu. Samozřejmě, že i celá třída se najednou obrátí proti vám. Neustálé urážení typu: ,,Smrdíš!´´ ,,Jsi štětka!´´ ,,Jsi tlustá!´´ a spousty dalších narážek bylo na denním pořádku. Upřímně jsme se snažili s kamarádkou těchto keců nevšímat, ale když je vám 12 let, berete si to osobně, i kdyby jste nechtěli. Těžko potom někomu vysvětlujete, že ráno na sebe nalejete skoro celý flakon parfému, aby neměli zase hloupé kecy. Že na slovo co vůbec štětka znamená, se musíte zeptat mamky, protože znáte jen štětku na malování a nikdy jste s žádným klukem ani nechodili. Že vaše váha není ani 45kg a je pro vás těžké jíst, když jste neustále ve stresu. Když si zpětně uvědomím, tak nadávky, že jsem tlustá říkaly jen ty holky, které měli asi tak o pět kilo víc. :D Nyní mi to přijde spíš vtipné a dokázala bych se jim vysmát do ksichtu, škoda jen, že jsem to neuměla tenkrát...
Mou jedinou oporou, že jsem si to v tu dobu nešla hodit, byla moje kočena Murťulka. Byla v tu dobu malé koťátko, které jsme našli na zahrádce a já veškerou pozornost věnovala jí. Naštěstí jsem měla i oporu v rodičích. Je pravda, že jsem byla hodně uzavřená a většinu času jsem trávila doma na počítači, u knížek a s Murťulkou. Měla jsem maximálně dvě kamarádky, se kterými jsem občas šla ven. Murťulka mi vlastně zachránila život a já se zařekla, už tenkrát jako malá, že se o ni postarám až do jejího posledního dne. Dnes jí je 11let a je stále tak hravá a živá jako koťátko.
Nerada na tyhle časy základní školy vzpomínám. Bohužel jsem si i na střední škole prožila něco podobného. Těžko se mi o tom i píše. Snažím se je z hlavy co nejvíce vytěsnit, i když vím, že to nejde. Je to prostě mojí součástí. Ta nedůvěřivost k lidem a uzavřenost mi zůstala a myslím si, že ve mně už navždy zůstane...

Song od Rise Against o sebevraždě, šikaně, hodně dobře to vystihuje...

Make it stop
Let this end
All these years pushed to the ledge
But proud I stand
Of who I am
I plan to go on living...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 26. listopadu 2017 v 12:16 | Reagovat

Je mi moc líto toho co sis prožila, hlavně už na tyto špatné věci zapomeň ♥

2 Janet Janet | Web | 26. listopadu 2017 v 13:07 | Reagovat

[1]: Děkuji, snažím se. :)  ♥

3 Tabitha Tabitha | Web | 26. listopadu 2017 v 14:11 | Reagovat

Lidé, kteří si prošli něčím špatným jsou nakonec ti nejsilnější :)Ber to jako zkušenost, něco co tě posulo dopředu, čas už nikdo nevrátí. Každopádně obdivuju každého, kdomá odvahu se s něčím podobným v rámci TT svěřit :)

4 Elis Elis | Web | 26. listopadu 2017 v 17:04 | Reagovat

To je mi líto :(... Takové připomínky měli kluci tenkrát na moji nejlepší kamarádku, ale já už jsem od přírody obránkyně a nenechám sobě ani ostatním svým blízkým nadávat, takže jsem rychle kluky usadila zpátky na židli a nechali ji na pokoji :))

Ať už se ti nic podobného neděje, tohle nikomu nepřeji

5 Lenn Lenn | Web | 26. listopadu 2017 v 18:08 | Reagovat

Mrzí mě, čím sis musela projít. Měla jsem to úplně stejné na druhém stupni. Doufám, že už ty lidi nikdy neuvidím.

6 Janet Janet | Web | 28. listopadu 2017 v 16:32 | Reagovat

[3]:,[4]:,[5]:: Děkuji holky. :)

7 Víla Víla | Web | 29. listopadu 2017 v 20:59 | Reagovat

Druhý stupeň základky bylo peklo se vším všudy... U nás zase do štětek všem nadávala borka, která se první měsíc na střední nechala zbouchnout náhodným týpkem na diskotéce. Beru to jako skvělé zadostiučinění... :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama